Tune da Radio

4. května 2012 v 17:33 | Kim |  Stereotypní zápisy

Vzpomínky jsou pro mě jako obrovskej bazén naplněnej chmýřím z pampelišek. Když tam skočím, zezačátku je to příjemné, pohodlné.
Pak se ale začnu tím chmýřím dusit. Dostává se mi do úst a do nosu. Ucpává mi dýchací cesty. A já modrám.
Musím sice při těchto slovech zatínat zuby, ale nejvíc takových vzpomínek mě přepadá když poslouchám "Libozvuky a jiná dobrodružství" od těch týpků co strašně podporujou lesby. Bylo to první album co jsem kdy dostala, a tak není divu že jsem tu desku proháněla přehrávačem pořád dokola do zblbnutí. Jinou jsem zkrátka neměla. A taky mě ten nasládlej hlas v tom mym útlym věku celkem chytnul. Takže asi proto je s tim spjato tolik vzpomínek.
Je právě zajímavý, že vlastně jen při poslechu hudby a před usnutím se můžete na ty vzpomínky soustředit tak, že je téměř vnímáte všemi smysly. Tedy alespoň já to tak mám. Ač se mi ta muzika teď zdá jako pěkně kýčovitej brak, musím si jí parkrát do roka pustit. A ten poslech je pak takovej docela příjemnej. Vracíte se v čase.
A zapomínáte na to, že se vám právě snaží vymejt mozek a vy projednou tu jejich hru hrajete.
S úderem osmnácté hodiny už sedm dní podstupuju ten odpornej rituál s miliardami vedlejších účinků, který už celkem začaly ustupovat. A to znamená, že si to tělo začíná na ty sračky zvykat.
A to mě děsí.
Děsí mě, že za mě myslí chemie a že mi nějak tak mění osobnost.
A zkuste si říct, že nemění.
Mění, a zatraceně moc. Cejtim, jak začínám přemejšlet jinak. Slyšim, jak mě máma u bráchy vychvaluje slovy "dělá pokroky".
Doprdele tak co jsem?
Nějakej čokl, kterýho začnete ve slušnym věku rapidně převychovávat jen proto že najednou zjistíte, že ten sráč neni podle vašich představ? K takovýmu psovi se máte chovat tak už od začátku, nebo si ho nepořizovat vůbec.
Při nedávném poslechu "Libozvuků" jsem právě oprášila jednu takovou vzpomínku, která byla v paměti zahrabaná celkem slušnou dobu.
Bylo mi asi nějakejch deset. Bylo léto, a protože se v tom vedru stejně nedalo nic dělat, tak jsem si doma krátila čas kreslením nějakejch přiblblejch komiksů. V jednom takovým vystupovala jedna holka, kterou její máma se ségrou strašně tyranizovala. Utekla tedy ke svému otci, který s nimi dlouho nežil, ale její máma po ní začala pátrat aby jí mohla znovu tyranizovat. A tak se ta holka s tim tátou všemožně před ní schovávali a utíkali před ní. Už ani nevim jak to vlastně dopadlo, ale tahle vzpomínka mě tak trochu šokovala. Tenkrát mě ten děj prostě nějak napadl ani nevím jak, ale teď si myslím že to nějakej význam prostě mělo.
Čímž nechci říct, že mě moje máma tyranizuje, ale jsou věci který tu prostě dopodrobna rozebírat nemůžu protože se mi zdá že se tu s těma svejma problémama vystavuju až moc.
Ale pravda je, že z nějakého nepochopitelného důvodu mě to táhlo spíš k tátovi než k mámě. Sice s náma nebydlel od mých dvou let a máma se nebála o něm přede mnou mluvit docela drsně ( a to někdy i teď, když by o něm měla podle společenskejch zásad mluvit jen slušně).
Teď už ale vím, čím to bylo. Byl totiž úplně nachlup stejnej jak já.
Inu nic.
Přemejšlím jinak. Chaotických zápisků úbývá. Mám takovej sešit, kam jsem psala pokaždý když jsem měla depresi. Většinou to vůbec nedávalo smysl. A taky jsem tam psala každej den.
Teď ale vůbec.
Mám chuť se na tu jejich "léčbu" vysrat, vysrat, vysrat.
Ale nemůžu, protože pak už by vážně nikdo nepomohl.
A já se toho bojím. Bojím se zabouchnutejch dvěří až mi bude na hovno.
Naladím si rádio.



Done with fucking up my whole life
Sitting at he bus stop being sad
Cause I was wrong

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Satine Satine | Web | 5. května 2012 v 9:09 | Reagovat

To se mi na písničkách líbí, že si při nich úplně totálně můžeš vybavit vzpomínky. Někdy mě to až děsí, už nikdy se na nějaký songy nebudu dívat stejně, nebudou mi stejně znít, prostě budou navždy změněný nějakým zážitkem. A nevím, o co přesně jde, ale nějak to zvládni.. a hlavně ve zdraví přežij.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama