Filozof, Sígři, Pamatujme na hrdiny, noční Teplice, trojúhelník level 1

24. září 2012 v 20:32 | Kim |  Stereotypní zápisy
Předchozí týden byl nabitej, zmatenej a vůbec nějakej divnej.
První tak nějak záchytný bod bylo vůbec první, totální zkouření na intráku. Nejdřív jsem dostala děsně hnusnou třesavku a zfialověly mi rty (a přitom mi zima nebyla), ale nakonec se to trochu uklidnilo. Až na pár zastavení uprostřed přechodu a ztracení se na veřejných záchodech to byla pohoda.
Pak jsme se tak nějak vydaly na intr, kde jsme nechaly ten stav doznít.
Ležela bych tam se sluchátkama na uších asi doteď, kdyby někdo nezaklepal na dveře.
Byl to... říkejme mu Filozof, protože takovej fakt je. Prej jestli nejdu na cigáro, a protože jsem nemohla nesouhlasit, tak jsme vyrazili. Venku se zkouřil, já odmítla, protože jsem měla ten den už dost za sebou. Vydali jsme se do parku, on něco mlel, mě to bylo fuk...
A tak nějak jsme od tý doby furt za sebou dolejzali, až jednoho večera ho napadlo že bychom mohli bejt tedy tak nějak spolu.
Tak si řikám proč ne, byl fakt fajn a hlavně je stejnej jak já, taky takovej magor, až na to že to má v hlavě trochu spořádanější, jako nějaká chodící kartotéka. A hlavně je to regulérní hulič, a to jakože fakt, takže se nemusím bát že by mu děsně vadilo že téže hulím. Prostě jsme si sedli jak prdel na hrnec nebo něco takovýho.
Jediný co mě trochu sere je, že se se mnou musí akutně muchlovat i na chodbách školy, protože to jsem dřív na šťastně zadaných párech nenáviděla, ale tak co, seru na to. Užívám si ten pocit že mě někdo asi má fakt rád.
Víkend přišel, jelo se z intráku domů, děsně dojemný loučení ála "užij si víkend" a tak. Na jednu stranu se mi domu nechtělo páč mě to začalo na intru bavit, na druhou stranu mě brácha hodlal v sobotu vzít na koncert do Teplic.
Pátek jsem si odbyla a jelo se.
Ač to zní od ústečáka divně, byla jsem v Teplicích takřka poprvý. Je to hnusný město, ale hudební scény tu mej stát za to. Město pankáčů, skinheadů a paradoxně cikánů.
Inu, zaplatili jsme vstup, spořádaně si sedli a čekali na první kapelu, zatímco jsem se nudila jak pes.
Konečně kapela začala, přišel opožděnec nosící jméno Michal, koupil mi pivo a jelo se.
Byla to paráda, tak neskutečně parádní paráda. Všichni se dostávali do nadpilýho stavu (kromě mě, chlast se mi hnusí), všichni tancovali a skákali a někteří jedinci i svlíkali. Chvilku jsem dokonce prožila něco jako trávovej flashback, trochu mě to vyděsilo, ale naštěstí se to dalo za chvíli do pořádku.
Poslední kapela dohrála, začala afterparty. Pouštěli tam starý klasický songy, a všichni jsme tam spokojeně trsali, brácha mě učil rock'n'roll, pak si se mnou furt plácal, poté mi začal vyprávět o svojí promiskuitě což jsem slyšet zrovna nepotřebovala, ale tak proč ne.
Spíše jsem se pak dávala do řeči s Michalem, kterej se mi děsně líbil už i předtim, v mých sympatiých už je nejspíš rok, v obrovský míře nejspíš už půlrok. Začal se ke mě nějak mít až nakonec mi začal řikat jak by si se mnou dal říct, že by do mě šel, a jak to všichni o mě řikaj, jen prej že jsem moc mladá, jinak by do mě šel (tu větu opakoval snad pořád). Šíleně mi to chytilo a ty kecy se v něm snažila podněcovat jak nejvíc to šlo. Byla jsem totálně zblblá.
Inu, byl čas vypravit se na vlak, kterej jsme stejně nestihli, protože jsme sebou vláčeli ještě jednu zraněnou slečnu a hoči si museli strašně nutně koupit kebab se všemi přísadami který tam prodávali a děsně se tomu smáli. Pak Michal zjistil že mu díky tomu kebabu nezbyly peníze na vlak, tak jsme se dohodli že průvodčí přelstíme a budeme dělat jakože spíme.
Naše tlupa se vydala kupředu k nádraží, ja s Michalem vepředu, všichni ostatní vzadu. Cestou se mě Michal ptal koho že to mám na fejsbuku ve vztahu a jestli je stejně tak dobrej jak on. Pak že si se mnou stejně jednou užije.
Že prej si spolu někdy užijem.
Tak mě to potěšilo (páč jsem si s nim vždycky chtěla užít), že jsem si na to s ním podala ruku. Na nějakýho Filozofa jsem v tu chvíli fakt nechutně kašlala. Následně mě M. pozval na svoje narozky, což mě téže potěšilo.
A už jsme seděli na nádražní lavičce, čekali na vlak, pospávali stylem "já na jeho rameni, on hlavu na mojí hlavě" a snažili se hlídat příjezd vlaku. Když přijel, okamžitě jsme si lehli tak, aby fakt vypadalo že tvrdě spíme, tudíž jsem se položila na nohy M., zatímco on si mi lehl na záda. Už jsem jen zaregistrovala jak mi chrápe do bundy a pak jsem usnula.
Málem jsme přejeli Ústí. Rychlostí světla jsme vyskákali z vlaku a pak se každej vydal svojí cestou. Až na Michala, ten se mnou čekal na autobus. Začal mě objímat za účelem nějak mě zahřát, protože jsem se klepala jak ratlik. Ani jeho mikina mi v tom nějak nepomohla, tak jsem se mu schoulila v náruči a usínala.
A možná by se mi i usnout podařilo, kdyby nejel můj autobus, tudíž loučení zakončený uslintanou pusou od něj a v jeho obrovský mikině ve který jsem vypadala jak vágusák jsem zaplatila lístek, nandala si sluchátka a pozorovala východ slunce.
Přijela jsem domů, nažrala se, udělalo se mi blbě a šla jsem dospat noc.
Vzbudila jsem se a bylo mi ještě víc blbě než předtím dokonce jsem měla horečku.
Na intrák se nejede.
Teď jsem nachcípaná doma.
Těšící se na listopad, na M. narozky a Pipese, na který jdem.
Těšící se na Filozofa.
A zase nachcípaná.
Snad mě začalo bavit žít.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gwendoline Gwendoline | Web | 24. září 2012 v 20:52 | Reagovat

hej tyjo, taky znám jednoho kluka kterýmu řikám Filozof a taky je furt spálenej :D

2 Kim Kim | Web | 24. září 2012 v 20:57 | Reagovat

[1]: Ještě řekni že je z Český Lípy a je to:DD

3 Delorah Delorah | Web | 24. září 2012 v 21:33 | Reagovat

Ty seš doma?! Já jsem nachcípaná a musim do skoly:( jinak taky mam takoýfo filozofa, ale s tim bych nikdy nic mit nechtela:D pořád nemůžu z toho andělskýho pozadí:D a nezapomen na nasi sazku:D

4 Otrávenej skřet Otrávenej skřet | 24. září 2012 v 23:56 | Reagovat

Hey, hey, Gab, je ti ředáno mé vřelé požehnání! Doufám, že ten Filozof alespoň umí líbat, když už se musí nutně muchlovat i ve škole .D

5 Satine Satine | Web | 25. září 2012 v 14:40 | Reagovat

Asi jsme si to nějak prohodily, mě to prozměnu nějak bavit přestává.. Každopádně ale už bylo na čase, aby sis trochu víc užívala a trochu míň "depkařila". :)

6 marta marta | 25. září 2012 v 19:20 | Reagovat

je to trochu trapne,ale citim se jako pysna matka...
hey vole,no vidis!!!mas vse v kapse bro!

7 Gwendoline Gwendoline | Web | 25. září 2012 v 22:47 | Reagovat

[2]: nenene to neni:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama