Rybičky na tripu

19. října 2012 v 19:46 | Kim |  Stereotypní zápisy
"Mám hlad, asi to snim" říká a zvědavě si prohlíží krmivo pro rybičky.
"Vypadá to jak tripový papírky" konstatuji.
"Hmmmm... dámě někdy tripa?"

Dále se rozvíjela témata o tom, jaký žrádlo pro křečky je nejlepší, jak je na hovno bejt nadrženej, že granule pro psy nejou tak dobrý jako granule pro králíky... kdo by řekl že takový rozhovory se budou odehrávat zrovna po tom, co znesvětíte gauč hned v místnosti vedle vychovatelny?
Úplně rudá jsem vlítla na pokoj, začala něco žrát a snažila se překousnout fakt, že se blíží pátek. Celej víkend totálně fatálně nulový plány.
A máte hlad.
A teď jsem zas tu, doma, hraje mi tu "Asking for it" od Hole, motá se mi hlava protože už jsem od úterý neměla prášek, zas jen slýchám že vypadám hrozně, zjišťuji že nemám vůbec ambice na to bejt nějakym grafikem, protože mám známým navrhnout plakát na koncert jejich kapely, mám to mít zejtra hotový a zatim to vypadá příšerně, neskutečně příšerně. Mě to trochu deprimuje, protože se nejenže před tou kapelou pěkně ztrapnim, ale taky začnu dost pochybovat o svých jakože uměleckých předpokladech který jsou stejně v mínusu, ovšem okolí má v hlavě asi něco jinýho a nějak mi přehnaně důvěřujou. Nejradši bych jim šutrem rozmlátila hlavu. Nejraději bych byla, kdyby si mě nikdo nevšímal, nechal mě bejt. Ne ignorovat, jen se do mě nesrat, nic po mě nechtít. V středoškolské společnosti si vedu celkem dobře, zdravim snad půlku školy, chodit s nima ráno na cigáro je největší pohoda, srdečně se s nimi zasměju, ale i přesto tam už nalézám takový na kterých hned poznám že si ze mě utahují a kteří berou můj recesní pseudo život vážně. Třeba že když jsem ta "strašně drsná punkerka" proč nosim černo růžový pyžamo nebo já nevim co. Přijde mi to strašně vtipný. Sotva si zapamatují moje zdlouhavý jméno, ale už ví s kym chodim, jakej vztah s nim mám, dokonce jaký pyžamo nosim. Udivuje mě že tací lidé ještě nevymřeli. Ale tak to se najde asi všude, že. Proč se tim zabejvat, když je všechno jinak tak jak asi má.
Všichni žijou podle toho, jak to má nalajnovaná většina. Davová mánie. Když něco neděláš tak nebo tak, je to špatně. Musíš se narodit, prožít fajn dětství, zašukat si ve třinácti, pak začít chlastat a žít děsně emotivní život hopera asi do nějakejch osmnácti, pak už dál nevim, protože tak dlouho ty lidi nezkoumám. Díkybohu.
Příští tejden bude moc fajn. Podzimní prázdniny. Po dlouhý době s bráchou a jeho kámoši na dva dny na koncert. Nevim co se bude dít, a nechci to vedět, protože je to sviňárna jaký scénáře se mi odehrávaj v hlavě, ale tak co asi.
A ve čtvrtek jsem dokázala sníst celej oběd.
Tejden jsem nehulila.
Jsem asi nasraná.
Máš totální absenci emocí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Delorah Delorah | Web | 19. října 2012 v 20:29 | Reagovat

Nezapomeň na sázku!:D

2 Satine Satine | Web | 20. října 2012 v 11:26 | Reagovat

Tak momentálně mám taky pocit, že potřebuju, aby mě všichni nechali bejt. Je to sice jen chvilkový, ale je to nehorázně otravný. Vadí mi jen to, když jsem s někým v jedné místnosti. Už i dejcháním mě každej otravuje. No.. a když něco neděláš podle většiny, seš divná. To už je prostě klasika, radši neřešit.

3 Camilla Dickless. Camilla Dickless. | Web | 22. října 2012 v 18:05 | Reagovat

ty máš talent, tak mě moc neser!:P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama