Šejdy lejdy

31. října 2012 v 15:38 | Kim |  Chaos
"Jsem osoba nežijící, ustojím vše." říkám.
Pravdivá je věc ovšem jen jedna.
Zase nestíhám věci kolem mne. Plynou jak křišťálově čistá, netknutá řeka. Ironicky se usmívám. Není mi špatně ani mi není zle. Jen se bojím sebe samotné. Že jsem přišla o iluzi o realitě. Najednou si třeba uvědomím že sedím v autobuse nevímkam a nemám páru jak jsem se tam ocitla. Že jsem tam už nějakejch dobrejch dvacet minut seděla. Úplně jsem se utopila v nějakým svým světě. Nemám páru. Došel mi kyslík. Musela jsem se už zbláznit. Nic mě nebaví a o nic nestojím, možná tak o jednu jedinou věc, ostatní jde totálně mimo mě. Pletou se mi písmenka. Všichni mi předhazujou můj prozatímní prospěch na střední, kde jsem už totál fatál na propadnutí. Ale já s tim nemám sílu nic dělat. Nemám vlastně ani sílu na nic. Když člověk ani pořádně neví kde je, komu by se pak chtělo. Je to tak strašně absurdní. Nevysvětlitelné a nepochopitelné. Opět jsem byla tak nějak vykopnuta ze svýho víkendovýho bydliště, naštěstí vim kam jít. Hodim si tam věci, v pátek se vypařim a vrátim se až v neděli, protože co jinýho dělat. Byla jsem pozvána na nějakou oslavu do klubu, ale nedokáži se těšit. Něco co si odtrpim a zas půjdu pryč. Zase nebudu vůbec nic vedět. Něco co bude mít stejně stejný závěr, jako vždycky. Nedokážu si už užívat. Položim si hlavu na bar, zavřu oči a chce se mi umřít. Jen do mě všichni hučej ať se "nenudim", jenže já se nenudim. Já jen nezvládám.
Víš jaká je největší výhoda perníku?... Jak to mám asi do píči vedět.
Vlastně to neni tak špatný. Jen musíš jíst a spát.
Ale jinak je to přece strašně moc dobrý.
Argh, nejradši bych si zacpala uši a utíkala někam pryč. Na všechno zapomněla. Znova se narodila. Cokoliv. Ale já už zase nic nezvládám. Absolutně vůbec. Představa čtyř let na týhle škole... s těmito lidmi... v tomto stereotypu... jednoho dne mě to zabije.
Schovávám si hlavu do dlaní a ptám se sebe samotné na budoucnost.
Nedostává se mi odpovědi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Satine Satine | Web | 31. října 2012 v 15:55 | Reagovat

Budoucnost? Co to je? Stejně nevíme, jestli nějaká bude, jestli přijde nějakej zítřek, tak na co si něco plánovat.

2 Alpha Alpha | Web | 1. listopadu 2012 v 8:24 | Reagovat

Děkuji za tvůj komentář u mého článku a omlouvám se, že jsem se tě tím, co jsem napsala, nějak dotkla.
Mimochodem, moc hezky píšeš, byť je to bezútěšné...

3 Delorah Delorah | 1. listopadu 2012 v 19:00 | Reagovat

Dřív jsem si myslela, že stereotyp maj jenom ty lidi, který jsou odsuzovány ´rebely´. Ale zjistila jsem, že ´rebelové´ maj taky stereotyp, a mnohem horší.

4 8 8 | 3. listopadu 2012 v 13:05 | Reagovat

občas mám pocit, že žijem stejnej život...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama