Jabloň na smetišti II.

4. listopadu 2012 v 18:11 | Kim |  Chaos
Jabloň opadala.
Smetí se hromadí.
Je to spousta měsíců zpátky, když jsem jí viděla vykvétat. Bílé květy kontrastovaly s temným okolím. A já "stála" připláclá ksichtem na okně, snažíc se alespoň chvíli držet na nohách, v jedný z největších depresí co jsem kdy zažila. Byla sobota, týden od toho jak jsem byla podruhé v životě vykopnuta z domu a našla si útočiště u babičky na druhém konci města. Naneštěstí v tu samou dobu obýval byt i můj strejda alkoholik, tudíž překračovat ho pokaždý když přijete vynervovaní ze školy, koukat na to jak se válí ve všem možným mi v depresi zrovan dvakrát nepomáhalo.
Jabloň opadala.
Plazila jsem se po pokoji, nemohla se zvednout. Myslela jsem že zemřu.
Ale jabloň opadala. Jsem toho svědkem. Tudíž jsem naživu.
V tak krátkém životním úseku (od výkvět po opadání) se událo, v mém životě změnilo strašně moc věcí. Můžeme začít od malicherností jako je hulení nebo kouření, ale kupříkladu jsem začala chodit více do společnosti, můj náhled na svět taky nebude jako dříve, značně jsme se osamostatnila, na střední se seznámila s kopou nových lidí, seznámila jsme se s jejich životy a pravidly, našla jsem si také přítele kterej mě někdy uvádí do depresí svejma problémama který se ne zrovna snadno řeší, ale stejně už nějak do mýha života zapadl a asi by mě dost poznamenalo kdyby najednou zmizel. Přestala jsem se sebepoškozovat. Sekla jsem s antidepresivy. Je toho nepočitatelně.
Ale přece jen se mi všechno zdá tak stejně stereotypní. Moje psychika už je takto nastavená. Bloklá. Ať se stane co se stane, vždycky to budu špatně snášet... a je to pravda. Pokud budu pokračovat ve vedení tohoto životního stylu, nedostanu se z toho ven. Pokud se rapidně otočim a změnim vše co doposud bylo, nedostanu se z toho ven protože jsem to nenechala tak jako předtim. Výčitky. Stav nouze. Kde je exit? Někdo čmajznul hasičáky a pak to tady podpálil... něco mi to říká. Ďábelský smích a zatleskání si. Proč ne? a začnu se smát taky. Měla bych se sebou začít něco dělat. Akutně. Protože tohle nedopadne dobře. A i kdyby jo... co z toho budu mít?
Nic.
Protože jabloň opadala.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Satine Satine | Web | 6. listopadu 2012 v 21:07 | Reagovat

Podle mě je hodně dobře, že jsi sekla s těmi antidepresivy. Aspoň něco, ne?

2 Camilla Dickless. Camilla Dickless. | Web | 10. listopadu 2012 v 15:14 | Reagovat

Jabloň na zimu opadává...
těš se na nový plody.
Bezpohlavní jabka bez jader. Ale přece.

3 neheria neheria | Web | 10. listopadu 2012 v 17:01 | Reagovat

miluju ty tvoje články...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama